Statistiky dopravních nehod a jejich důsledků jsou v Evropě rok od roku horší. Proto ke slovu přicházejí nové senzorové technologie, které by mohly při uplatnění ve vozidlech zamezit mnoha nehodám a zejména jejich tragickým následkům.
UWB radar proti srážkám
Vloni Evropská komise schválila využití technologie UWB ( Ultrawideband ) pro radary s krátkým dosahem pro detekci nebezpečí kolizí a následné automatické aktivace brzd pro zamezení srážce. Rozhodnutí o alokaci rádiového kmitočtu 24 GHz vyplynula z několikaletých diskusí mezi správci evropského kmitočtového spektra - CEPT ( Conférence Européenne des Administrations des Postes et Télécommunications ) a Radio Spectrum Committee - a odborníky na bezpečnost provozu.
Kmitočet je zatím k dispozici jen na dobu určitou, protože s rostoucím počtem radarů by již kolem roku 2013 mohlo dojít k významnému rušení s ostatními rádiovými a mobilními technologiemi, takže se přejde na vyšší (harmonizovaný) kmitočet 79 GHz. Rozhodnutí Komise je první svého druhu týkající se UWB na evropském kontinentě, protože jinak tato technologie není ještě schválena pro použití např. v malých domácích sítích pro přenos multimédií.
Podle European Road Safety Action Programme by aplikace těchto radarů měla přispět ke snížení počtu obětí z dopravních nehod, a to až na polovinu do konce této dekády.
Jak zvýšit bezpečnost chodců?
Každoročně na následky kolizí mezi chodci či cyklisty ( VRU, Vulnerable Road User ) a automobilisty zemře v Evropě 9 tisíc lidí a 200 tisíc je zraněno. Za spolufinancování ve výši 4 milionů eur ze strany Evropské unie se v nedávno dokončeném výzkumném projektu SAVE-U podařilo vyvinout systém kombinující radar, infračervenou kameru a senzory sloužící ke zvýšení bezpečnosti zejména chodců. Systém detekuje chodce a v případě vysoké pravděpodobnosti kolize automobilu s chodcem vůz automaticky začne brzdit.
Inovací je simultánní kombinace hned tří různých technologií senzorů, které zjišťují potřebná data v souvislosti s aktuální dopravní situací, ale také se světelnými a povětrnostními podmínkami. Zobrazující systém využívá pasivní infračervené a barevné videokamery a ten spolupracuje s několika radarovými senzory s překrytím pracujícími v pásmu 24 GHz. Systém následně během několika sekund vypočítá pohyb chodců ve snímané zóně (do vzdálenosti 30 metrů od vozidla). Kamery na vozidle sledují chodce a korelují získané informace ( EIP , Embedded Image Processing ) s daty přijatými z radarové sítě (vzdálenost objektů a jejich rychlost). Tak se získává trajektorie chodců a cyklistů a na základě jejich analýzy je případně řidič vozu varován či dokonce dojde automaticky na brzdění.
Prototyp se zdárně podařilo otestovat a předvést ve Velké Británii. Testovacími vozy byly Mercedes E Class a Volkswagen Passat, vybavené senzorovou platformou a varovným a řídicím systémem. Projekt vlastně řešil hned tři problémy: jak detekovat živé objekty včas v různých situacích, jak nastavit varovnou signalizaci pro řidiče a řídicí systém vozidla pro zamezení nebo alespoň minimalizaci dopadů potenciální srážky a jak chránit chodce a cyklisty v případě nevyhnutelné srážky. Jako podklady se používala data získané jak z nemocničních statistik, tak ze statistik výrobců automobilů ohledně dopravních nehod.
Na projektu se po dobu tří let trvání podílely společnosti jako Volkswagen, CEA, DaimlerChrysler, Faurecia, Mira, Siemens a VDO Automotive. Výsledky projektu jsou pozitivní, ale než bude možné je standardně implementovat do nových vozidel, je třeba udělat ještě hodně práce. Především je třeba zmenšit velikost uplatněných senzorů a zlevnit jejich použití, aby se skutečně mohly stát součástí sériové vyráběných vozů. Ceny senzorů na trhu jdou v poslední době dramaticky dolů, takže cena by neměla být hlavní problém. Další kus práce je ale třeba provést na souvisejícím softwaru, který také zatím nevyhovuje sériové výrobě.
Další zdroje
EU eSafety
projekt SAVE-U
„ eCall do každého vozu do roku 2009 “, DSL , 13.12.2005