WiMAX je v současnosti nastupujícím řešením moderního širokopásmového bezdrátového přístupu pro pevné připojení. Nová norma rozšířila pevný WiMAX o podporu mobilních uživatelů.

Mobilní WiMAX podporuje roaming uživatelů mezi buňkami a díky mechanizmům QoS nabízí veškeré IP aplikace. Spoléhá na plně IP páteřní síť, takže je v souladu s trendem současného přechodu na IP. Certifikace zařízení začne za několik měsíců, takže podnikatelský potenciál mobilního WiMAX je ve stádiu pečlivého zkoumání.

WiMAX (Worldwide Interoperability for Microwave Access) pro pevné připojení podle normy IEEE 802.16-2004 je v současnosti nastupujícím řešením moderního širokopásmového bezdrátového přístupu. V prosinci 2005 IEEE schválil rozšířenou normu 802.16e-2005 (komplet byl publikován v únoru letošního roku), která obohatila pevný WiMAX o podporu mobilních uživatelů.

Stávající provozovatelé a noví hráči na poli poskytování širokopásmových služeb samozřejmě sledují (dnes již především se zájmem, nikoli s obavou) vývoj nové technologie a zkoumají její potenciál pro jejich vlastní podnikatelské záměry.

Evropský institut sdružuje řadu provozovatelů, Eurescom ( European Institute for Research and Strategic Studies in Telecommunications ), proto provedl v rámci projektu WiMAP ( WiMAX for Mobile Applications , P1554) technicko-ekonomickou studii podnikatelských případů pro mobilní WiMAX. Na tomto projektu se podíleli přední provozovatelé ze čtyř zemí: Portugal Telecom, Eircom, Iceland Telecom a Telenor .

Před několika měsíci jsme na těchto stránkách informovali o výsledku jiného projektu Eurescom , WiBAN ( WiMAX in Backhaul and Access Networks ; viz článek Projekt WiMax: technicko-ekonomická studie nasazení ), který rovněž zkoumal technicko-ekonomické parametry nasazení, ale týkal se výhradně pevného WiMAX. Skupina provozovatelů prakticky ve stejném složení (vyjma maďarského Matáv ) se proto následně pustila do zkoumání výhledu mobilního WiMAX.

Poznámka: Zdroj všech údajů a obrázků v tomto článku je Eurescom WiMAP.

Předpokládaný vývoj trhu a regulace

Projekt v mnohém vycházel ze situace pevného WiMAX. Této technologii trvalo 20 měsíců od schválení normy, než se certifikovaná zařízení dostala na trh. Pokud se bude u mobilního WiMAX opakovat stejná situace, pak by mělo být zařízení dostupné v příštím roce. Jako první nastoupí PCMCIA karty do počítačů a následně bude podpora mobilního WiMAX integrovaná do laptopů (2008) a potom do PDA a chytrých telefonů.

Situace v regulaci kmitočtů pro (mobilní) WiMAX není pro Evropu v rámci CEPT uspokojivě vyřešena. Zatím lze využívat bezlicenční kmitočet 5,8 GHz a licenční 3,5 GHz. Chybí však možnost využívat licenční kmitočet 2,5 GHz; přitom nižší kmitočty jsou právě vhodné pro mobilní WiMAX pro své lepší charakteristiky šíření signálu. Tento kmitočet je totiž stále „v područí“ mobilních sítí IMT-2000. Přestože je jasný zájem trhu o uvolnění tohoto pásma i pro ostatní širokopásmové služby, záměry regulátorů a správců spektra jsou nepředvídatelné a mohou značně zamotat vlastní nástup moderní technologie mobilního WiMAX.

Kategorie provozovatelů

V principu se lze na mobilní WiMAX dívat jako na doplněk UMTS nebo jako na alternativní způsob poskytování širokopásmových služeb. Pro zkoumání potenciálu nasazení mobilního WiMAX projekt WiMAP definoval čtyři různé kategorie provozovatelů (viz též tabulka znázorňující nasazení různých koncových zařízení do scénáře daného provozovatele):

¨ provozovatel mobilní a pevné sítě – mobilní WiMAX jako náhrada 3G nebo jako rozšíření 3G pro datové služby;

¨ provozovatel mobilní sítě – mobilní WiMAX jako náhrada 3G nebo jako rozšíření 3G pro datové služby;

¨ provozovatel pevné sítě – rozšíření dosahu širokopásmových přípojek;

¨ nový poskytovatel přístupových služeb.

Případové studie

Projekt WiMAP se zabýval zkoumáním mobilního WiMAX pro různé podnikatelské modely. Základní podmínky byly pro všechny případy stejné: městská aglomerace s 1,6 miliony obyvatel (700 tisíc domácností) s velmi dobrou telekomunikační infrastrukturou a vysokým pokrytím mobilními sítěmi (mobilní hlasové i datové služby prostřednictvím GSM, GPRS, EDGE, UMTS s HSDPA) a značnou penetrací pevných rychlých přípojek (DSL nebo kabel). S dostupností WiMAX ve velkém měřítku lze počítat až od roku 2008, takže případové studie začínají právě od tohoto roku.

Důležitým parametrem je velikost buňky, proto byla zvolena jednotně pro všechny podnikatelské modely na 800 m v průměru (větší buňka nenaznačuje nějaké výrazné vylepšení). V městském prostředí se předpokládá využití buněk o průměru 800 m pro pásma 2,5 GHz a 600 m pro pásmo 3,5 GHz.

Celkem se v rámci projektu definovalo šest podnikatelských modelů:

Porovnání ACF ( Accumulated Cash Flow ) v milionech eur pro všechny uvažované modely vypadá pro období 2007-2017 následovně:

Další ekonomické hodnoty simulace jednotlivých podnikatelských modelů včetně doby návratnosti naznačuje následující tabulka:

Výsledky studie

Autoři analýzy v rámci projektu WiMAP ale připomínají, že podnikatelské modely může ovlivnit řada parametrů. Ty jsou v mnohém nejasné vzhledem k tomu, že se mobilní WiMAX ve velkém rozjede až za několik let. Na druhou stranu lze ale předpokládat, že dopady těchto zatím nejistých vlivů budou na všechny definované případy stejné.

Ve výsledku lze shrnout, že všechny výše uvedené podnikatelské případy jsou schůdné (ovšem je třeba brát v úvahu citlivostní analýzu potenciálních vlivů). Je třeba počítat s návratností delší než 7 let, což ale platí stejně pro většinu projektů telekomunikační infrastruktury. Mezi zmíněnými šesti případy na tom nejlépe bude zřejmě stávající mobilní provozovatel bez sítě třetí generace, pouze s GSM/EDGE, který efektivně využije mobilní WiMAX jako náhražku za UMTS.